Proč firmy hledají daňové ráje?

Možná Vás zaskočí mé následující tvrzení, ale ze své zkušenosti říkám, že z daňových důvodů odchází do daňových rájů maximálně 30% majitelů firem. Problematika vývozu zisku je poměrně složitá a přináší i rizika. Takže firmy daňové výhody většinou ani nevyužívají. Daňové optimalizace většinou provádějí až velké firmy, dosahující milionových zisků, mající za sebou armádu právníků a poradců. Mezi využitelné výhody však patří nedanění některých výnosů, jako z prodejů obchodních podílů či obchodování na burze.

V praxi firma neodejde. Jen se stane dceřinou společností zahraniční firmy. A ta většinou nedělá vůbec nic. Jen drží obchodní podíly.

Tak proč firmy odchází?

Vidím tři základní důvody:

• Neskutečná byrokracie a obstrukce na každém kroku
• Absolutní ztráta soukromí
• Nemožnost dovolání se práv, zejména ve sporu se státem

Neskutečná byrokracie a obstrukce na každém kroku

Když zakládáme české obchodní společnosti cizincům, jen kroutí hlavami, co všechno je potřeba a kolik to stojí. Peněz i času. Na to jim odpovídám: „to je jen začátek…“ Systém s pokorou přijímají jen Rusové a Ukrajinci, protože jsou zvyklí.

Nejběžnější firmu s ručením omezeným v České republice založíte v průměru za 30 dní. Znamená to navštívit notáře, dvakrát Živnostenský úřad, dvakrát banku a když se nic nezvrtne, tak alespoň jednou Obchodní soud. Také vyzvednout výpis z rejstříku trestů pro jednatele, výpis z listu vlastnictví nemovitosti, kde bude firma sídlit a získat písemný souhlas s umístěním sídla s ověřeným podpisem od majitele nemovitosti. A až když vše dobře dopadne, tak navštívit i Finanční úřad.

Jeden formulář, kterým by se vyřešilo vše, neexistuje. Možnost zajistit vše přes internet také neexistuje. Navíc jsou požadovány dokumenty, jejichž vzor Vám státní správa ani nenabídne. Navíc Vás běžně soud vyzve k předložení dokumentu, který vůbec nelze získat. Výpis z rejstříku trestů ze země, která jej nevydává. Nebo notářsky ověřenou kopii katastrální mapy a celou řadu dalších úkonů od notáře v rozporu s notářským řádem.

Společnost vzniká rozhodnutím soudu. Bohužel. Co soud, to jiný výklad pravidel. Co úředník, to jiný metr. A k tomu neustálé změny v zákonech, které stále nic neřeší, jen mění zažité a komplikují všem život. Nejen notářům a úředníkům. Ale zejména občanům, co chtějí něco dělat. Vytvářet hodnoty a zejména obcházet oklikou Úřad práce. Nenesou-li tam zrovna nabídky na volná pracovní místa.

Z veškerých mezinárodních srovnání Česká republika nevychází dobře ani v následující administrativní zátěži podnikatelů.

Absolutní ztráta soukromí

Každý si dnes dává pozor, co zveřejní na Facebooku, čteme, jak si zloději tipují své oběti. Nikdo se ale nepozastaví nad tím, že vlastnictvím obchodní společnosti Vás stát vysvleče. Podle názvu společnosti znám Vaše rodné číslo, z naskenovaných zakládacích dokumentů číslo OP nebo pasu, z naskenovaných závěrek obraty a zisky. Tedy i hodnotu Vašeho podílu včetně hotovosti, se kterou ve firmě běžně disponujete.

V dalším rejstříku jsou všechny Vaše nemovitosti. S trochou známostí zjistíte i auta a bankovní účty. Kdo chce, už si jen zjistí, kolik máte dětí a kam chodí do školy. To zase umí Facebook a Seznam.

Jedinou šancí tak je akciová společnost, ve které majitel může zůstat před veřejností skrytý. Svlečenými zůstávají jen členové představenstva. Akciová společnost už ale není dostupná všem a její založení je ještě náročnější, než v uvedeném příkladu.

Nemožnost dovolání se práv, zejména ve sporu se státem

Jako nejlepší příklad pro ilustraci vidím kauzu zpětného zdanění fotovoltaických elektráren, navíc speciální daní jen pro tento obor. Stát řekl podnikatelů: „Pojďte sem, zainventujte elektrárny a my Vám na dvacet let garantujeme výkupní cenu.“ Ti, co výzvu vyslyšeli a probojovali se všemi razítky, najednou mají problém. Vláda si vše přepočítala, označila je za gaunery a vymyslela jejich vyšší zdanění speciální sazbou daně. Navíc zpětně. Kdo má šanci bránit se státní zvůli v reálném čase, než zkrachuje a elektrárnu mu sebere banka nebo pod cenou v tísni ČEZ?

Šanci bránit se mají jen a pouze společnosti se zahraničními vlastníky. Jen ti jsou pod ochranou mezinárodních smluv o ochraně investic. A jen arbitráž je páka na Český stát. K uvedenému příkladu musím smutně konstatovat, že stát Kalouskova finta vyjde nakonec mnohonásobně dráž, než co na speciální dani vydělá. A platit nebude Kalousek. Zaplatíme to my. Občané.

Víte, že každý Čech má šanci na stejnou ochranu mezinárodních smluv a arbitráží? Na pojistku, která má vyšší hodnotu, než daňové prázdniny? Jen Vás statistikové mylně označí za další uprchlíky do daňových rájů. Znamená to založit firmu kdekoliv v zahraničí a teprve tou vlastnit společnosti působící v České republice.

Vítejte v realitě. A to velice smutné, protože to jde i jinak…

Firmu je v Evropské unii možné založit přes internet a to do druhého dne. Za konečnou cenu do 90€. Bez nutnosti skládat jakýkoliv kapitál v bance. A s jednoduchým účetnictvím. Jen s uvedeným jménem ředitele na výpisu. Bez osobních údajů volně stažitelných na internetu. S možností podnikat v jakékoliv zemi Evropské unie bez omezení. V rozsahu všech nelicencovaných živností. A není to pohádka…

Řeč je o britské společnosti limited (cena 90€ je jen za založení, nezahrnuje sídlo, sekretáře, zajištění a překlad výpisu apod., výsledná cena na klíč i pro nás cizince je srovnatelná s ČR). Je levná, rychle založitelná, flexibilní a seriózní. Proto i Němci již každou čtvrtou společnost zakládají právě v Británii. Svoji oblibu si mezi podnikateli stále častěji získává v Rakousku, na Slovensku ale i v Čechách či ostatních členských státech EU.

Český stát pro české podnikatele nedělá nic. Maximálně se snaží zajistit pracovní místa lákáním velkých investorů na daňové prázdniny do draze zbudovaných průmyslových zón, kteří, jen co mají po prázdninách, odchází za dalšími výhodami jinam.

Český stát naopak neustále vymýšlí nové experimenty, které podnikatelům otravují život. Pravidla hry se neustále mění, že se v nich často nevyznají ani úředníci a právníci. Provádějí na nás experimenty, jako na světě zcela unikátní povinné datové schránky.

Český stát jen přemýšlí, jak zabránit vývozu zisku do zahraničí. A jde na ruku několika velkým firmám místo toho, aby vytvářel bezklackové prostředí pro malé a střední podnikání, které vytváří většinu pracovních míst. A stabilitu celé ekonomiky, která nyní stojí a padá s výrobou automobilů.

Dosud žádná vláda si od roku 2005 neuvědomila, že se na volném trhu Evropské unie pohybuje v tržním prostředí právních a daňových zákonů. Díky možnosti založit firmu v kterékoliv zemi EU je na každém, ze které země chce podnikat. Proč se Český stát nesnaží o to, aby podnikatelé z Evropské unie chtěli podnikat s českými společnostmi? Bylo by to tak jednoduché! Stačilo by nabídnout levnou, rychle založitelnou, flexibilní a seriózní obchodní společnost. S minimální administrativní zátěží. S jasnými pravidly a bez vysvlečení majitelů donaha.

Do té doby bohužel musím každému doporučit, aby si nejprve založil firmu ve Velké Británii, v USA nebo na Kypru a teprve potom její organizační složku nebo dceru v České republice.

Získáte tak klid, který je k nezaplacení.